Křižovníci - Logo

Křižovníci

Rytířský řád Křižovníků

s červenou hvězdou

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou

Významní členové Řádu

Lev, řádový mistr (1352-1363), který v letech 1352-1362 napsal a iluminoval na pergamenu latinský breviář s kalendáriem, jehož vyobrazení 12 měsíců posloužilo později Josefu Mánesovi jako vzor při výzdobě pražského orloje;

Jiří Ignác Pospíchal (1634-1699), generální převor (1662-1694) a pak generál a velmistr řádu (1694-1699). Napsal Deník (Diarium), pocházející z let 1611-1680, psaný latinsky a česky, v němž zaznamenal všechny nejdůležitější události života nejenom soukromého a řádového, ale i života národního.

Jan František Beckovský (1658-1725), správce řádového špitálu sv. Anežky na Novém Městě pražském. Napsal celkem 54 českých spisů věnovaných historii a hagiografii. Nejslavnějším jeho dílem je Poselkyně starých příběhů českých, jejíž první díl vyšel roku 1700. Druhý díl vydal z jeho pozůstalosti až Dr. A. Rezek v nakladatelství Dědictví sv. Prokopa v Praze ve třech svazcích v letech 1878 až 1880, v nichž je tato kronika dovedena až do roku 1718.

Jan František Josef Ryvola (Rivola) (1649-1734), probošt v Chlumu sv. Máří (1699-1701), probošt na Hradišti sv. Hypolita (1708-1734), který jako milovník rodného jazyka vydal roku 1705 průkopnický Slowář Czěský: To jest: Slowa Některá Czěská, jak od Latinářůw tak od Němcůw wypůjčená, zase napravená a w wlastní Czěskou Rzěč obrácená k užívání Milowníkůw Czěské Rzěči.
BISKUPOVÉ ČESKÝCH ZEMÍ Z ŘAD ŘÁDOVÉHO KLÉRU
Antonín Brus z Mohelnice, 8. arcibiskup pražský (1561-1580)

Martin Medek z Mohelnice, 9. arcibiskup pražský (1581-1590)

Jan Bedřich hrabě z Waldsteina, 2. biskup královéhradecký (1673-1675), 16. arcibiskup pražský (1675-1694)

Jan Křtitel Lachenbauer, 2. biskup brněnský (1787-1799)

Emanuel Jan Křtitel Schöbel, 14. biskup litoměřický (1882-1909)

ARCIBISKUPOVÉ PRAŽŠTÍ POSTULOVANÍ NA VELMISTRY ŘÁDU
Zbyněk Berka z Dubé a Lipé, 10. arcibiskup pražský (1593-1606);

Karel sv. p. z Lambergu, 11. arcibiskup pražský (1607-1612);

Jan Lohel, O. Praem., 12. arcibiskup pražský (1612-1622);

Arnošt Vojtěch hrabě Harrach, kardinál, 13. arcibiskup pražský (1623-1667);

Jan Vilém hrabě Liebsteinský z Kolowrat, 14. arcibiskup pražský (1668).
Svým způsobem se známými rovněž stali: 
Karel Antonín Postel (1793-1864), sekretář velmistra, který v roce 1822 tajným útěkem zběhl z řádu, odplul do Ameriky, kde přijal jméno Charles Sealsfield. V roce 1826 vydal v Londýně protirakouský pamflet Austria as it is (Rakousko jaké je). Napsal i řadu románů s indiánskou tématikou (například Tokeah aneb Bílá růže, 1828). Z jeho dobrodružného života i z jeho děl je patrný vliv zednářství;
Augustin Smetana (1814-1851), řádový kněz a vysokoškolský učitel filozofie. Jako volnomyšlenkář s liberálními názory veřejně oznámil v roce 1848 nejenom opuštění řádu, ale i vystoupení z církve, čímž způsobil v Praze skandál a senzaci. Záhy poté těžce onemocněl a zemřel.