23 velmistrem se stal Anto­nín Brus z Mohelnice (1552 – 1580). Jeho osobou začíná skoro stopadesátileté slavné období (1561 – 1694 s výjimkou arci­biskupa Sobka) snoubení funkce velmistra Řádu s funkcí praž­ského arcibiskupa. Arcibiskupství v Praze bylo dlouhou dobu neobsazeno (141 let) a v důsledku předchozích dob husitského loupení a pustošení byla veškerá jeho správa znemožňována ne­dostatkem prostředků. Přestože byla podobně neblaze stižena i hospodářská základna Řádu, podařilo se tuto ještě využít k umožnění provozu správy arcibiskupství. Antonín Brus byl ne­jenom hlavou Řádu a takto správcem potřebných prostředků, ale nezanedbatelným vkladem do znovuoživení arcibiskupství v Praze byly i jeho osobní kvality a schopnosti. Oplýval dobrým zdravím těla, učeností, výmluvností, obezřetností, hovořil pěti jazyky, a jak to bývá u moudrých mužů, skromnost zdobila jeho duši. Jistě i proto si jej císař Ferdinand I. zvolil za svého osob­ního zpovědníka. Roku 1561, kdy je již devátým rokem velmist­rem, se stává osmým pražským arcibiskupem, když byl ještě před tím biskupem vídeňské diecése. V nejistých dobách za vlády tří císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II., kdy sotva tře­tina země byla katolická, usiloval o šíření katolické víry zejména vzornou péčí o svěřené arcibiskupství i Řád.