Nástupcem Brusovým se stal jeho krajan z Mohelnice Martin Medek (1580 – 1590). Rovněž on svými schopnostmi bys­trého ducha (avšak v chatrném těle) vhodně zastal úřad velmis­tra i arcibiskupa. Jeho kvality vynikly jistě již tehdy, když si jej vybral arcibiskup Brus jako novokněze ke službě osobního kap­lana. Rudolf II. jej jmenoval po Brusově smrti arcibiskupem a ten se ujal horlivě svého úřadu. Prosadil zavedení nového gre­goriánského kalendáře, vyškrtl z provinčního kalendáře samo­zvané svátky Jana Husa a Jeronýma Pražského. V období pro katolickou církev těžkém musel čelit násilným zabírání far a kostelů, jež si mohli jinověrci dovolit hlavně díky nedostatku katolického duchovenstva. Proto arcibiskup Medek zval du­chovní ze sousedních zemí a rovněž z tohoto důvodu založil ales­poň provizorní seminář v konventu křižovníků, když vlastní seminář arcidiecése neměla. Neseděl nadarmo na svatovojtěšském stolci a stolci křižovnických velmistrů a pilnou a soustředěnou činností pastýře obnovil jak Řád, tak českou církevní provincii.