Křižovníci - Logo

Křižovníci

Rytířský řád Křižovníků

s červenou hvězdou

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou

Historie Řádu v letech

1233

Sv. Anežka Česká zakládá při svém klášteře v Praze na Františku špitální bratrstvo, které se ujímá péče o staré, nemocné a všechny potřebné.

1237

Špitální bratrstvo je papežem Řehořem IX. povýšeno na samostatný řád papežského práva. Vzniká tak jediný ryze český mužský řád a jediný mužský řád na světě založený ženou.

1252

Řád se stěhuje na současné působiště u paty pražského mostu (Juditin a později Karlův) a kromě špitální činnosti má též na starosti údržbu a opravy těchto mostů. Řád postupně rozšiřuje působení do dalších míst na území Čech, Moravy a Slezska.

1378

V den úmrtí císaře a krále Karla IV. celý areál kláštera zachvátí rozsáhlý požár.

1419

Během husitských válek dochází k utlumení špitální činnosti a po jejich skončení se významná část spolubratří stává duchovními správci uprázdněných farností. Hospitální činnosti se ale řád nikdy zcela nevzdá (poslední špitál zaniká až v období první republiky).

1561

Nejvyšší představený řádu velmistr Antonín Brus z Mohelnice se stává pražským arcibiskupem. Až do roku 1694 jsou tyto dvě funkce spojeny v jedné osobě. Velmistr řádu je současně arcibiskupem pražským.

1626

Velmistr křižovníků Arnošt Vojtěch z Harrachu je v Římě papežem Urbanem VIII. jmenován kardinálem.

1687

Je dokončena novostavba hlavního řádového kostela sv. Františka z Assisi podle projektu J. B. Matheye ve stylu římského vrcholného baroka. Ten nahradil starší, raně gotický kostel (jehož zbytky jsou dochovány v podzemí).

1701

Papež Klement XI. uděluje velmistrovi řádu právo užívat pontifikálie (mitru, berlu aj.).

1732

Podle projektu K. I. Dientzenhofera je zahájena stavba vrcholně barokního řádového kostela sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech.

1733

Císař Karel VI. uvádí křižovníky do Vídně. Ujímají se dokončení barokního chrámu sv. Karla Boromejského, navrženého J. B. Fischerem z Erlachu. V rámci nové duchovní správy zakládají špitál pro potřebné. Na tomto místě řád působí dodnes.

1770

Marie Terezie pověřuje křižovníky duchovní správou budínské hradní fary u sv. Zikmunda a ustanovuje je strážci ostatků sv. Štěpána, patrona Uher. V Budapešti Křižovníci působili až do roku 1882.

1810

Z politických důvodů je řád nucen opustit své staleté působiště (1242) ve slezské Vratislavi.

1841

Řád ve svém pivovaru začíná jako první v českých zemích se stáčením piva do lahví. Ještě v roce 1863 probíhá jeho rozsáhlá a nákladná modernizace. Pivovar zaniká jako jeden z posledních na Starém Městě, v souvislosti s přestavbou kláštera a asanací staré Prahy na začátku 20. století.

1912

Je dokončena rozsáhlá přestavba celého kláštera. Velkou část původně raně barokní stavby nahrazuje moderně pojatá secesně-neobarokní novostavba, realizovaná podle projektu architekta J. Sakaře. Z původní stavby zůstaly zachovány kostel a křídlo generalátu u Křižovnického náměstí i pozdně gotický trakt obracející se do nádvoří.

1942

Členové řádu jsou nacisty donuceni postupně opustit klášter a kostel. Velmistr řádu Josef Vlasák je nuceně internován v Brně, spolubratři K. Weiss a L. Sirový v koncentračním táboře v Dachau.

1945

Řád obnovuje činnost v klášteře u Karlova mostu. Německy mluvící spolubratři odcházejí spolu se svými farníky v rámci odsunu.

1950

Klášter v rámci Akce K obsazuje Státní bezpečnost. Část členů řádu je odsunuta do internačních klášterů v Broumově, Králíkách a Želivi. Další jsou odsouzeni k mnohaletým trestům vězení či k nuceným pracím v jáchymovských uranových dolech. Klášter se nakrátko stává sídlem ministerstva zdravotnictví, následně jej přebírá STB, která zde má jedno ze sídel až do pádu komunismu.

1988

P. Ladislav Sirový je tajně zvolen 46. velmistrem řádu. Pražský arcibiskup František kardinál Tomášek jej při neveřejném obřadu v Arcibiskupském paláci na Hradčanech uvádí do úřadu.

1989

Po mnohasetletém úsilí je papežem sv. Janem Pavlem II. v Římě svatořečena zakladatelka řádu svatá Anežka Česká z rodu Přemyslovců.

1990

Řád se postupně navrací do svého kláštera u Karlova mostu a obnovuje činnost. Pouští se do nákladné obnovy zanedbaných řádových působišť a hledá cesty, jak naplňovat hospitální charisma řádu.

2012

Je založena Křižovnická pečovatelská služba, poskytující sociální služby pražským seniorům.

2021

Svou činnost zahajuje Křižovnický domácí hospic. Tímto způsobem se řád dnes snaží naplňovat odkaz, který mu dala jeho zakladatelka sv. Anežka Česká.

SVATÁ ANEŽKO ČESKÁ – ORODUJ ZA NÁS