Chlum sv. Maří

Milostnou sošku Panny Marie s Ježíškem, vyřezanou na přelomu 13. a 14. století z lipového dřeva, nalezl podle řádového podání v místech dnešního poutního místa uprostřed lískového křoví (odtud pojmenování “Marie v ořeší”) jakýsi sokolovský řezník. Ač byla odnesena, stále se vracela pod symbolickou ochranu keře. Proto dal nálezce pro její ochranu zhotovit v místě nálezu jednoduchou stříšku. Tu později jeden bednářský tovaryš nahradil dřevěnou kapličkou. Když se pověst o zázračné sošce rozšířila krajem a začaly k ní proudit zástupy poutníků, daroval roku 1383 majitel statku rytíř Jindřich z Reissengrünu řádu 60 jiter půdy a vytvořil nadání pro dva křížovnické kněze z Kynšperka nad Ohří, aby u kaple působili. Když jeho syn zemřel bezdětek, odkázal celý statek křížovníkům.

 

Počátkem 15. století byla kaple nahrazena jednolodním kostelem, u něhož byl roku 1401 ustanoven jako první farář Jan Pichelmann, O.Cr. V roce 1429 kostel husité pobořili, ale mezi lety 1482-1492 byl rozšířen na dvoulodí a roku 1499 byla k němu přistavěna ještě kaple Tří králů. Mezitím ale roku 1469 osvobodil velmistr řádu Mikuláš Puchner místní obyvatele od všech robot, aby se mohli lépe věnovat rostoucímu počtu poutníků, a udělil jim privilegium konat při poutích trhy. Dne 4. 10. 1618 byl Chlum protestantskými šlechtici z okolí dobyt a vypleněn, ale již roku 1664 byla postavena zvláštní kaple pro milostnou sošku.
V roce 1687 byl povýšen kostel na proboštství a řád přistoupil k rozsáhlé přestavbě celého poutního místa. Farní a konventní chrám nese patrocinium Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdaleny, avšak pod názvem lokality – Chlum sv. Máří – je jednoznačně míněna Panna Marie a nikoliv Máří Magdalena.

 

Nový chrám se dvěma věžemi v průčelí byl postupně stavěn v letech 1687 až 1702. Pak se přistoupilo k přestavbě starého proboštství (1701-1702), ke zřízení nového hřbitova (1702-1703), ke stavbě ambitu (1704-1722 a 1725-1728), nové školy (1722) a celý areál, který zdobí dva velké a sedm malých věží, byl stavebně dokončen dobudováním nového proboštství (1723-1728). Největší rozkvět poutí nastal v druhé polovině 18. století, kdy Chlum sv. Máří patřil k nejnavštěvovanějším poutním místům v celé zemi. Jeho oblibu nedokázaly omezit ani josefínské reformy. Nadační statek o rozloze 127,7 hektarů (roku 1897) tvořily ještě hospodářský dvůr a pivovar. Těžkou ránu proboštství však zasadilo vyhnání tamějších Němců po roce 1945 a následné potlačení činnosti komunisty v roce 1950.

Po křížovnících se duchovní správy na Chlumu ujali dominikáni, kteří (zejména pak ThDr. Metoděj Habáň, O.P. a krátce i pozdější královéhradecký sídelní biskup ThLic. Dominik Jaroslav Duka, O.P.) si tam zřídili tajné formační stře-disko svého řádu. Koncem 50. let bylo proboštství přeměněno na ubytovnu budovatelů elektrárny Tisová a později byly jeho budovy využity pro sbírku církevního umění. Po návratu křížovníků s červenou hvězdou byly na Chlumu zahájeny práce na obnově celého komplexu proboštství.

Oficiální stránky probošství: www.mariakulm.eu