Historie Řádu v datech

1233

Sv. Anežka Česká zakládá při svém klášteře v Praze na Františku špitální bratrstvo, které se ujímá péče o staré, nemocné a všechny potřebné.

1237

Špitální bratrstvo je papežem Řehořem IX. povýšeno na samostatný řád papežského práva. Vzniká tak jediný ryze český mužský řád a jediný mužský řád na světě založený ženou.

1252

Řád se stěhuje na současné působiště u paty pražského mostu (Juditin a později Karlův) a kromě špitální činnosti má též na starosti údržbu a opravy těchto mostů. Řád postupně rozšiřuje působení do dalších míst na území Čech, Moravy a Slezska.

1378

28. listopadu v den úmrtí císaře a krále Karla IV. celý areál kláštera zachvátí rozsáhlý požár.

1419

Během husitských válek dochází k utlumení špitální činnosti a po jejich skončení se významná část spolubratří stává duchovními správci uprázdněných farností. Hospitální činnosti se ale řád nikdy nevzdá. Poslední špitál zaniká až v období první republiky.

1561

Nejvyšší představený řádu velmistr Antonín Brus z Mohelnice se stává vídeňským a později pražským arcibiskupem. Až do roku 1694 jsou obě funkce spojeny v jedné osobě. Velmistr řádu je současně arcibiskupem pražským.

1626

Velmistr křižovníků Arnošt Vojtěch z Harrachu je v Římě papežem Urbanem VIII. jmenován kardinálem.

1687

Je dokončena novostavba hlavního řádového kostela sv. Františka z Assisi podle projektu Jeana Baptisty Matheye ve stylu římského vrcholného baroka. Ten nahradil starší, raně gotický kostel (jehož zbytky jsou dochovány v podzemí).

1692

 Velmistrem Janem Bedřichem z Valdštejna a za pomoci převora Jiřího Ignáce Pospíchala byla dokončena stavba anežského špitálu v tzv. Písané lázni, který stál na místě dnešní kavárny Slavia na rohu Smetanova nábřeží a Národní třídy. Špitál bych zrušen v roce 1785 v rámci josefinských reforem.

1701

Papež Klement XI. uděluje velmistrovi řádu právo užívat pontifikálie (mitru, berlu aj.).

1723

Řád je uveden do Bratislavy, kde zřizuje špitál u kostela sv. Martina a Leopolda. Na tomto místě pak působí až do josefinských reforem.

1732

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera je zahájena stavba vrcholně barokního řádového kostela sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech.

1733

Císař Karel VI. uvádí křižovníky do Vídně a svěřuje jim duchovní správu kostela sv. Karla Boromejského na Karlsplatzu. Křižovníci financují nákladnou stavbu tohoto předního vídeňského chrámu, navrženého Johanem Bernardem Fischerem z Erlachu. V rámci nové duchovní správy zakládají též špitál pro potřebné. Na tomto místě řád působí až do dnešních dnů.

1770

Marie Terezie pověřuje křižovníky duchovní správou budínské hradní fary u sv. Zikmunda a ustanovuje je strážci ostatků sv. Štěpána, patrona Uher. V Budapešti Křižovníci působili až do roku 1882.

1786

Druhým biskupem brněnským byl jmenován komandér vídeňské řádové komendy Jan Křtitel Lachenbauer.

1810

Z politických důvodů je řád nucen opustit své staleté působiště (1242) ve slezské Vratislavi.

1823

Během zdravotní dovolené v Karlových Varech, řád tajně opouští spolubratr Karel Antonín Postl. Ten se později proslaví jako spisovatel, publikující pod pseudonymem Charles Seasfield.

1832

Velmistr Jan Antonín Köhler založil v Praze – Karlíně první dětskou opatrovnu v Čechách.

1841

Řád ve svém pivovaru začíná jako první v českých zemích se stáčením piva do lahví. Ještě v roce 1863 probíhá jeho rozsáhlá a nákladná modernizace. Pivovar zaniká jako jeden z posledních na Starém Městě, v souvislosti s přestavbou kláštera a asanací staré Prahy na začátku 20. století.

1874

Dne 3. prosince prohlásil papež sv. Pius IX. zakladatelku řádu Anežku Přemyslovnu za blahoslavenou.

1882

41. velmistr a generál Emanuel Jan Křtitel Schöbel byl jmenován 14. biskupem litoměřickým.

1912

Je dokončena rozsáhlá přestavba celého kláštera. Velkou část původně raně barokní stavby nahrazuje moderně pojatá secesně-neobarokní novostavba, realizovaná podle projektu architekta Josefa Sakaře. Z původní stavby zůstaly zachovány kostel a křídlo generalátu u Křižovnického náměstí i pozdně gotický trakt obracející se do nádvoří.

1941 – 1942

Členové řádu jsou nacisty donuceni postupně opustit klášter a kostel. Velmistr řádu Josef Vlasák je nuceně internován v Brně, spolubratři Karel Weiss a Ladislav Sirový v koncentračním táboře v Dachau.

1945

Řád obnovuje činnost v klášteře u Karlova mostu. Německy mluvící spolubratři odcházejí spolu se svými farníky v rámci odsunu. Postupně se usazují v Rakousku a Německu, poslední z nich Karel Weiss umírá v roce 1998.

1947

Velmistr a generál Josef Vlasák byl z rozhodnutí prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše dekorován československým válečným křížem 1939.

1950

Pražský klášter v rámci Akce K obsazuje Státní bezpečnost. Část členů řádu je odsunuta do internačních klášterů v Broumově, Králíkách a Želivi. Další jsou odsouzeni k mnohaletým trestům vězení či k nuceným pracím v jáchymovských uranových dolech. Klášter se nakrátko stává sídlem ministerstva zdravotnictví, následně jej přebírá Státní bezpečnost, která zde má jedno ze sídel až do pádu komunismu.

1958

Na řádové faře u sv. Petra v Praze na Poříčí umírá 45. velmistr a generál Josef Vlasák. Stává se tak druhým nejdéle úřadujícím velmistrem řádu. Po jeho smrti není možné přistoupit k nové volbě velmistra. Tento úřad tak na několik desetiletí zůstává neobsazen.

1982

Vídeňský arcibiskup Franz kardinál König intervenuje ve prospěch řádu u španělského krále Juana Carlose I. Na základě této intervence získává řád část ostatků zakladatelky řádu sv. Anežky České po staletí uložených ve španělském královském sídle v Escorialu.

1983

Kvůli těžbě hnědého uhlí, byla v rámci asanace starého Mostu zbořena starobylá řádová komenda a kostel sv. Václava. Tento kostel byl posledním funkčním chrámem v tomto městě. Řád zde působí od roku 1253.

1988

JUDr. Ladislav Sirový je tajně zvolen 46. velmistrem řádu. Pražský arcibiskup František kardinál Tomášek jej při neveřejném obřadu v Arcibiskupském paláci na Hradčanech uvádí do úřadu.

1989

Po mnohasetletém úsilí je papežem sv. Janem Pavlem II. v Římě svatořečena zakladatelka řádu svatá Anežka Česká z rodu Přemyslovců.

1990

Řád se postupně navrací do svého kláštera u Karlova mostu a obnovuje činnost. Pouští se do nákladné obnovy zanedbaných řádových působišť a hledá cesty, jak naplňovat hospitální charisma řádu.

1990

S novým školním rokem, začíná v klášteře působit dívčí střední katolická škola. Specializovaná škola, zaměřující se na výuku dívek s různými specifickými studijními potřebami.

1992

Velmistr a generál Ladislav Sirový, náhle umírá na následky tragické dopravní nehody. S ohledem na situaci, není přistoupeno k volbě nového velmistra. Řád spravuje řádový delegát biskup František Lobkowicz OPraem.

1996

Během působení převora Josefa Hudce, byla zahájena postupná obnova zanedbaného řádového pohřebiště na hřbitově v Praze – Hloubětíně.

2001

Vedení řádu se ujímá 47. velmistr a generál Jiří Kopejsko, dlouholetý duchovní správce na řádovém poutním místě na Chlumu Svaté Maří.

2011

Velmistr a generál Jiří Kopejsko odchází na odpočinek. Do úřadu je uveden 48. velmistr a generál PharmDr. Josef Šedivý, dlouholetý farář v řádové farnosti ve Věteřově u Kyjova.

2012

Je založena Křižovnická pečovatelská služba, poskytující sociální služby pražským seniorům.

2014

V rámci restitucí jsou řádu postupně navraceny významné hospodářské dvory v Ďáblicích, Hloubětíně a Slivenci. Tyto dříve prosperující areály, jsou navraceny v žalostném stavu. Řád pracuje na jejich postupné obnově, v duchu odkazu své zakladatelky sv. Anežky České.

2015

Při dívčí katolické škole sídlící v areálu kláštera začíná působit chráněná dílna Inspirace, poskytující pracovní uplatnění vybraným absolventkám dívčí katolické školy.

2015

Na základě rozhodnutí papeže Františka, byl řádový spolubratr P. Jaroslav Ptáček za zásluhy o rozvoj řádu a péči o řádový dorost, dekorován vysokým papežským vyznamenáním Pro Ecclesia et pontifice.

2016

Krypta hlavního řádového kostela sv. Františka, která je pohřebištěm několika velmistrů, byla pietně obnovena a připravena pro další užívání. Na podzim se pak stala místem posledního odpočinku řádového spolubratra P. Jaroslava Ptáčka.

2017

Řád prochází velkou vizitací (audit činnosti řádu). Po jejím skončení je velmistr PharmDr. Josef Šedivý potvrzen ve svém úřadu na dalších pět let.

2018

Řád uzavírá patronátní smlouvu s nemocnicí sester boromejek v Praze pod Petřínem. Stává se patronem jednoho oddělení nemocnice a zakupuje nový přístroj pro endoskopická vyšetření. Současně též finančně podporuje stavbu nových varhan pro katedrálu sv. Víta, která je místem posledního odpočinku několika velmistrů řádu.

2019

Řád se ujímá duchovní správy českých komunit ve Vídni. A to u kostela P. Marie na Nábřeží a u kostela Nejsvětějšího Vykupitele na Rennwegu

2021

K činnosti se připravuje Křižovnický domácí hospic. Tímto způsobem se řád dnes snaží naplňovat odkaz, který mu dala jeho zakladatelka sv. Anežka Česká.

SVATÁ ANEŽKO ČESKÁ – ORODUJ ZA NÁS